Začátkem února jsme dostali dopis z Prahy, kde našel nový domov pejsek Ben z našeho útulku. Obsahoval kromě textu také
několik fotografií. Text jsme pro vás přepsali a vybrané fotky naskenovali...
Moc vás všechny zdravím,
jmenuji se Ben a našel jsem u vás domov až do neděle 22.8.2004, kdy si mě odvezl nový páníček do mého nového domova v Praze.
Všichni doma mě mají rádi a říkají, že jsem nejhodnější pejsek, kterého kdy doma měli. Oni jsou na mě také hodní, připravili
mi pěkný pelíšek a spoustu hraček (ty jsem všechny brzy zničil!), ale já spím nejraději po křeslech a také zkouším vlézt do
postele, ale to mě vyženou. Nicméně v noci, když páník usně, vlezu mu do postele a on se pak raději tváří, že o mně neví.
Jenom ven bych mohl chodit častěji.
V parku mám psí kamarády (spíš kamarádky), ke každému psisku se hned hrnu, ale někteří jsou mrzouti a vrčí na mě. To pak
zavrčím taky a jdu pryč. Někteří majitelé psíků mě považují ještě za štěně, když vidí, jaký jsem hravý. Moc mě ale páník
nepouští, jen vzadu v parku a tam se proběhnu.
Teď jsem bohužel nemocný. Hodně jsem zvracel, prý nějaká infekce. Chodil jsem k panu doktorovi a dostával injekce,
nějaké prášky (ty mi páník cpal do krku a později mi je dával zabalené v čokoládě, což bylo leší) a musel jsem držet
hladovku.
Rád jezdím na chatu, ale teď přes zimu ne, abych nenastydl. Je tu pěkná zima, ale určitě ne taková, jako u vás na
severu. Až bude počasí, tak pojedu s páníčkem do Průhonic za jednou páníčkovou kamarádkou. Ta má dvě feny, které jsou také z
útulků (jedna je z Děčína a ta druhá z Krupky). Tak se těším, že je poznám. Žijí tam prý i nějaké kočky, ale to nevím, zda
budu představen jim.
|
|
|
|
|
|
Na jaře půjdu zase k panu doktorovi a dostanu čip, ale to přesně nevím, k čemu to je dobré. Raději bych něco dobrého na
zub.
Co se jídla týče, tak mi chutná. Přibral jsem už 2 kg (z 8 na 10), ale nesmím to přehánět, abych nebyl jako některé ty
čtyřnohé koule, které potkávm v parku. Doma mi vyčítají, že nejsem jako můj předchůdce, že nejím syrovou zeleninu a ovoce.
Zvláště mrkev měl můj předchůdce rád, ale to přece není jídlo pro psa! Nebo je??
Škoda, že jste tak daleko, rád bych se na vás někdy přijel podívat. Tak posílám alespoň pár fotek a všechny vás moc
zdravím.
I když jsem rád, že jsem našel nový domov, vzpomínám na všechny hodné lidi, které jsem u vás potkal a kteří se o mě
pěkně starali.
Díky! Váš Ben Beník
|