Když nás vloni v létě opustila naše milá Betynka (byla také opuštěná, když jsme se jí ujali), která neodmyslitelně
patřila ke katedře biologie celých 13 let (díkybohu měla ten nejlepší konec, jaký zvířátka mohou mít – dodýchala ve spánku,
bez bolestí a byli jsme s ní do poslední chvíle), nechtěli jsme o novém pejskovi ani slyšet. Zvažovali jsme všechna pro a
proti a velmi dobře jsme si uvědomovali obrovskou zodpovědnost, která vyplývá ze skutečnosti mít pejska, který nebude žít
v domácnosti a nebude mít jednoho pána. Naše rozhodnutí a pochyby ovšem postupně vzaly za své. Jedním z důvodů byly
návštěvy nevítaných osob v areálu katedry a krádeže i během běžného provozu. Ovšem i členům bezpečností služby, kteří objekt
střeží v noci, chyběl čtyřnohý kolega.
|
Poslední zábrany padly po objevení Abíka v ústeckém útulku. Byl o něj velký zájem a jsme nesmírně šťastni, že ho máme
právě my. Abík je totiž naprosto ojedinělá osobnost a od prvního okamžiku to dával najevo, jako by k nám patřil odjakživa.
Určitě neměl žádné negativní zkušenosti a zážitky s lidmi, jak to bohužel u mnoha obyvatel útulků bývá. Pro svou povahu, ale
i vzhled si naprosto získal nejen nás, ale i všechny studenty. Je mimořádně inteligentní, důvěřivý, přítulný a hravý. I při
značném provozu a pohybu osob pozná, když do areálu přijde cizí osoba. To dává najevo důrazným štěkáním.
|
|
|
|
|
 |
K budovám katedry patří skleníky a velká zahrada, kde Abík volně pobíhá, ovšem na zavolání či zapískání se vzorně vrací.
Když je unavený nebo má hlad, vrátí se do budovy a doslova sebou plácne, kde se mu zachce (přesto, že má svůj pelíšek),
nenechá se ničím a nikým rušit. a nevadí mu, že ho studenti musí překračovat. Také s pány z bezpečnostní služby se velmi rychle skamarádil a rád s nimi absolvuje noční obchůzky areálu.
Chceme poděkovat pracovnicím útulku a dětem za všechno, co pro jeho obyvatele dělají, velice si ceníme jejich obětavé
práce a přejeme jim, aby je navštěvovalo ještě více opravdových zájemců o opuštěná zvířátka, kteří nebudou odcházet s
prázdnou. Stalo se tradicí, že 1-2krát do roka pořádáme sbírky na nákup krmiva a pamlsků pro pejsky, kteří zatím neměli to
štěstí, že se jich někdo ujal a pochopitelně v tom chceme pokračovat i do budoucna.
Zkrátka – jsme všichni rádi, že Abíka máme. On je určitě také rád, alespoň se tak tváří.
Uznejte sami.
Dana Řeháková, katedra biologie PF UJEP
|
Úvodní stránka