Vánoční dárek
Konečně nadešel všemi tolik očekávaný Štědrý den. Ježíšek zazvonil na zvoneček a
děti se nedočkavě rozeběhly ke stromečku. Čekala tam na ně hromada
nejrůznějších dárečků. Rodiče jen tak po očku, ale s jistou mírou nervozity
pokukovali po jednom balíčku, který se každou chvilku slabě otřásl. Konečně přišla
řada i na něj. Holčička zůstala jen v úžasu stát, když se na ni z krabice vykutálela
kulička plná chlupů. Pejsek se oklepal, šťastný, že už ho konečně vysvobodili z té
hrozné tmavé krabice, ve které strávil takovou dobu úplně sám, a rozběhl se
prozkoumávat své nové bydliště. To už ho ale zaregistroval i o dva roky starší
bráška zprvu vykulené holčičky a mezi sourozenci se rozpoutala hádka o to, kdo
bude pejska zrovna hladit a chovat, kdo ho půjde vyvenčit, kdo se o něj bude starat
a kdože ho vlastně pod stromeček dostal.
V následujících dnech se děti předháněly v péči o nového člena rodiny a všemi
možnými způsoby se snažily získat si jeho přízeň. Všechno se točilo jen a jen kolem
malého štěněte a rodiče byli v tu chvíli šťastní, jaký pěkný dárek to svým ratolestem
nadělili. Týden utekl jako voda a přišel silvestr. Rodiče už dlouhou dobu plánovali,
že oslaví konec roku u svých přátel. O děti se postará babička, ale co se psem?
Babička byla na psy alergická a odmítala si jakéhokoliv pustit do bytu. Co teď?
Skončilo to nakonec tak, že rodina zůstala doma. Pohádali se kvůli tomu s přáteli a
na psa nikdo nemluvil, protože právě on byl přece oním „zlem“, kvůli kterému měli
pokažený konec roku. Když pak odbila půlnoc a všude to jen práskalo a bouchalo,
na malého Alíčka si nikdo ani nevzpomněl. Choulil se celý vyděšený v rohu
koupelny a nebylo nikoho, kdo by ho byl utěšil.
Vánoční prázdniny skončily a děti musely zase zpátky do školy a dospělí do práce.
Pejsek ale nebyl vůbec navyklý zůstávat někde samotný. Nebylo proto divu, že na
rodinu čekalo doma vždy nějaké to menší překvapení. Jednou to byly loužičky po
celém bytě, podruhé rozkousaný koberec a jindy si na něj zase stěžovali sousedi, že
neustále kňučí a štěká. Ani děti se už o péči o něj nijak nepraly. Nejradši by byly,
kdyby s ním nemusely chodit ven vůbec, natož pak ještě kvůli němu ráno vstávat.
Neuplynul ani měsíc od Vánoc a pejsek z rodiny zmizel. Rodiče si s tím příliš hlavu
nedělali. Prostě s ním byly problémy, tak ho strčili do auta, odvezli za město a tam
vysadili. Naštěstí ho našli slušní lidé, kteří ho celého prokřehlého odnesli do už tak
přeplněného útulku.
Nechtěla jsem vám teď před Vánoci kazit náladu nějakým pesimisticky laděným
článkem, spíš jen upozornit, že živé zvíře není vždy tím nejvhodnějším dárkem pod
vánoční stromeček. No, a pokud byste se třeba náhodou rozhodli vykonat o svátcích
nějaký ten dobrý skutek, v útulcích pro opuštěná zvířata vás určitě rádi přivítají.
Dary v podobě krmiva, dek, koberců, vodítek, obojků a jakýchkoliv jiných doplňků
pro psy jsou vítány! Pokud jste z Ústí nad Labem, najdete Městský útulek pro
opuštěná zvířata v ulici V Lukách 21, to je pod vrtulníkovou základnou první
pomoci na Bukově. Mají zde otevřeno každý den od 7 do 12 a od 13 do 18 hodin, a
dokonce vám zde pejska půjčí k venčení. Přesnou dobu o vánočních svátcích si
raději najděte na webových stránkách útulku www.utulek-ul.cz. Stejně jako další
informace a aktuální nabídku pejsků k osvojení, to pro případ, že byste náhodou
měli tu možnost pečovat o zvířátko natrvalo.